KUKULÍN

..ony my ji ostříhaly! Holčičku culíkatou!

Původně to mohla být i letní vyjížďka, nakonec jen klasická „vpůldruhýnamostě“, na druhou stranu nás pod tím svatým bylo v době odjezdu celých pět kusů! Sice to vydrželo sotva pět kilometrů (tedy sotva sedminu z celé trasy), ale i dětská snaha se počítá..

..kus před Temešvárem začaly z oblahy padat provazy vody, ale i tak jsme nakonec švestky a blumy ve vlastecké aleji po letech ochutnali.

Po roce opět v městě platanů…

Jedna bývalá komínářka nás pozvala na nedělní návštěvu jejich chaťuny nedaleko za Příbramí. A bylo to tam věru fajné, trampošky, bazén a člun s labutěma…

Evýk chtěl mermomocí profimovat poslední krásnou sobotu, Kykill zase velmi správně dal přednost biku před nějakým festivalem, a tak jsme se dvěma ozzíky vyrazili kol řeky k jiné řece, odtud na jednu chalupu a z té zase na jinou chalupu. A zabralo nám to snad 7 hodin!

Celý rok se člověk těší na dovolenou, tak dlouho se ten čas k ní vleče, a pak „frrnnkk“ a zas je jeden zpátky doma. Tentokrát jsme spolu s vlastníky červeného auta vyrazili za hustých dešťů na daleký sever. Týden jsme strávili kus od skal českého švýcarska, u zeleného bazénu a na starém gauči.. ..a skoro co den, to výlet!

Aduš jsme zanechali na chatě  a vyrazili na točnu, ze které startoval Škapárek v hoblíku. Ale ještě před tím jsme si pěkně prošli město, dali si mrzinku a tak vůbec užili krásného letního dne v půli prázdnin…

Sobota po obědě. Naložit děti do ozzíku a ujet během spinkáku co nejdále. Už jsme dlouho nebyli na Němci a dlouho tam zase nepojedem. Vypuštěný, rozbagrovaný, vykácený. Hrůza. Ještěže u Muflonů je takový pěkný posed, po kterém se dá lézt a kolem kterého se dá dobře zlobit. No a závěrečné makrely, joj!

Původně jsme měli dát sPicha o vesnici dále, ale nakonec jsme skončili na naší oblíbené parostrojní vodárně. Někteří z nás nejednou. A PlzDi se zase rozrostla…

Oslavná mnohodětičková gardenpárty na hradištském vrchu s dortem, bazénem, sekačkou, Tatrou 815 a Hanou Motanou

Židova strouha je známa jako poslední kus divoké a nespoutané přírody. (Tady za humny). Občas do ní někdo vstoupí. Občas se z ní někdy i někdo dostane zpět do civilizace. Po některých odvážlivcích se našly ohlodané kosti, po jiných jen falešné zuby. My jsme se do tohoto děsivého kaňonu vydali jako první s ozzíky a dětmi. Musí se přece tužit! Ač nám došla voda a brzy i jídlo, přežili jsme…

Je tomu už 9 let, co jsme se vydaly na poslední dámskou kolojízdu v tomto složení.. .. Medvěd, Banán, Dáša a já. Nyní našich 9 dětí drobet odrostlo a my jsme opět vyrazily. Tentokráte na Pálavu.  Nebudu to moc opisovat.. ..jedním slovem paráda.  Sluníčko, vinice, sklípky, hospůdky, koupačka, povídání.. ..jo a ty kola samozřejmě!

Protože se několik mamin rozhodlo, že extraprodloužený víkend prožijí v ryze dámském kolektivu hrou na studentky, nezbylo manžílkům nic jiného, než se o své ratolesti postarat celých 5 dnů po svém. Náš T.A.M vyrazil směrem severním, na Buda. A bylo to supr řešení.

..jedna promaruškovská galerka..

Konečně dovolená! Uf. Týden na chalupě v Týnčanech utekl rychleji než vzduch z toho nového bazénu na Budách. Kraj je to magický a v rozpuku léta i poněkud drsný, obzvláště pokud chce člověk projít, nebo snad dokonce projet po nepříliš využívaných turistických stezkách. Některé úseky by si s Dusky trackem nezadaly. Ale zas tam bylo TICHO!