Byli jsme na svatbě a né ledasjaké! Protože když na komín, tak na komín!
Dvoudenní kace za účelem odvětvení a odstromení bývalé vápenky v Mladíkově. Rozcvička ve Vimperku na pívovaru jako pořádný bonus.
S hrůzou jsme zjistili, že se konec prázdnin přiblížil naprosto nečekaně a neodvratně. A protože Evik vyrazila na Kristuskemp, tak jsme naložili Krabičku a vyrazili. Průběh byl asi takovýto:
Lanovka, rozhledna, skály, lanovka, špinavý zadky, řopík, balíky, řopík, ropucha, řopík, stoupák, tisícovka, vyhlídka, řopík, komín a štěrk, ještě víc špinavý zadky, louka, hovínek, buřty, barvy rána, jeskyně, bláto, sváča, louka, slejvák, vyhlídka, mlha, vana a bazén, trnky, Džbán, ostružiní a maliní, technické památky, sotovinky, hovínek bez buřtů, snídaně v trávě, balení, kapky, průtrž a vybalování.
No. Nejeli jsme na buřty na kopec, jeli jsme do ZOO v Plzni. Plná Krabička. Ale ne všichni byli v ZOO a ti co tam byli, nefotili.
Přemýšleli jsme, kde spáchat MTV a tenhle komín by býval byl ideální, kdyby se teda na něj dalo vylézt nějak jinak, než jako spajrdmeti po hromosvodu. No prostě někde pod těmi metry a tunami skládky musí být vlez dovnitř. Naštěstí jsme chytří a intelygendní, takže nám došlo, kde budou kouřovod. A trefili jsme se naprosto přesně!
Páč jsme se na víkend rozdělili na T.A.M a E., neb E. jelo do Prahy, tak T.A.M vyrazilo na Buda. A v sobotu odpoledne jsme vyrazili na pohodovou interdivizní sešlost pod smolotelským komínem. Po jeho zdolání jsme zdolali i Makovou horu, kde tedy žádný komín bohužel není, ale aspoň je tam výhled do kraje…
Na KODU se nám ozval pán, že chtějí zbořit ve ŠKODĚ komín, ale že neví, jak je vlastně velký a že neví, jak jej tedy zbořit. No a tak jsme jim ho jeli změřit. Co by jeden nakonec neudělal, aby se mohl pořádně ušpinit a nadýchat cihelného prachu…
Leden alespoň po odpolednách a víkendech plný malých pidiakcí, které nám umožňují přežít dobu temna s nadhledem.
Přelom prvních podzimních měsíců jsme strávili v jedné malé chaloupce s velkou zahradou, na kterou shlíží hned tři komíny. Dal by se tomu také říkat Sněm vedení plzdi a pidi za účasti prvních dam. V pátek nás Bouřka protáhl všemi periferiemi onoho rozkošného břasského městysu, z nichž na každé straně čučí nějaký ten konín. A věru, třeba i taková cesta pro buřty se díky stvolu z cihel protáhne na dvě hodiny.
Přišel mail, od vedení. Pozvánka. A tak jsem odpověděl, potvrdil, přizval Bouřku, E.A.M hodil pod I.K.E.M a jelo se!
Původně jsme měli dát sPicha o vesnici dále, ale nakonec jsme skončili na naší oblíbené parostrojní vodárně. Někteří z nás nejednou. A PlzDi se zase rozrostla…
Bylo to maso…
…sice se nám šňůra každoměsíčních kací v březnu přetrhla, ale mám takový pocit, že tahle dubnová tu mezeru dostatečně vyplnila. Za vertikálními skvosty jsme vyrazili již v sedm ráno a plán byl nacpaný k prasknutí. Nakonec se podařilo všechny primátní cíle doblít a spoustu sek.e.ndárních cílů zfotognozkovat. Ale nejlepší byla stejně koupel v pivovarní koupelně…
Druhá letošní pořádná kace a opět s Bouřkou. Tentokrát jsme se vlaken přesunuli do Vodňan, kde brodivše se sněhem fotodokumentovali jsme, co se před námi tyčilo a vylezli vše, kde nám padla kramle, špršle nebo hromosvod do ruky. A díky Vildovi za místní průvodcovství!
..mezidivizní kace PiDi a PůlzDi v perimetru Újezdu u Chanovic. Jsou šťastní lidé, kteří mají vlastní dům a zahradu. Jsou ještě šťastnější lidé, kteří mají dům, zahradu a na ní komín. A pak jsou lidé, kteří mají dům, zahradu a na ní komíny DVA.. krabfotky
Vnuk přijel na „krátkou“ jednodenní návštěvu, jenže když už jsme někam vyrazili, tak už jsme se tam zasekli. Plán byl velký, pružný a tak se nakonec i smrksnul. Pět dlouuuhých hodin jsme strávili v magickém, kultovním Slavoňově. Dokonce jsme se podívali i na výstavu sodobého umění!
Fabrikysněm byla dlouho plánovaná záležitost, zejména ze strany fabrikyotců, kteří se musí věnovat svým nefabrikyfamýlijím. Celé úsilí vyvrcholilo v jediné, krystalické datum – 8.února 2009. To mělo být tím datem, kdy se všichni FABRIKYčlenovci sejdou. Leč, přes veškeré úsilí, všechnu marnou snahu, kace dopadla takřka fiakrem. NEPŘIJEL KOMAN!
Takže se místo zběsilého chlastání měřil komín zvenku i zevnitř, na výšku i na šířku, na tloušťku i na tenku. A také se grglilo. Ano, v oblezené Plhni se grglilo. A co navíc? Stejk, kolena a smažený lilek.