Dva, tři kilometry pod Pískem, nějakých pár desítek metrů nad řekou Otavou, roste z prudkého svahu nadobyčejný smrk. Má mohutný kmen, větve jak menší stromy a z jeho vršku je krásný výhled na údolí a dokonce i část Písku. Jenže zdolat jej není nic jednoduchého. Poprvé jsme se na něj vysápali s Krabem 19.5. 2005. Teď, po mnoha letech, když už je stabilní lanochod minulostí, jsme ho opět zdolali s Ramónem. Nahoře je současná galerka, dole vzpomínková…
To jsme jednou vymysleli, že zkusíme projet relikt tochovické vlečky na Orlík. Jedná se přibližně o 15km bývalé trati sloužící k zásobování stavby hráze. Na konci devadesátých let byly koleje vytrhány a od té doby vlečka pustne. Zarůstá. Mokvá. Prostě výzva pro drsné bajkery, kteří opovrhují cykloštezkou!
Pár nask.e.novaných diáků, patrně z roku 2004. Ďouride a krabova postýlka.
Krabova postýlka je konec jednoho kratičkého sjezdíku u Otavy, místo, které dnes již po vykácení stromů neexistuje, ale dopad tam býval celkem měkký. Pokud tedy nebyl dopad mířen na hlavu a nenásledovalo bezvědomí…
Po dvaceti dnech zpátky na místě činu! V plánu byla zejména grglace nitrošplhem, ale ta věc byla tak strašlivě mouřenínská, že ostatní vyměkli a zdrhli. Pan Jejdos dokonce až tak, že skončil u hovně.
Asi tak 25km od nás je opuštěný zámek, o který se dlouhá desetiletí poctivě starala armáda. Chtěli jsme jen nakouknout, ale tři hodiny byly nakonec málo a hlad nás vyhnal. Rozhodně jsme tu nebyli naposled!
Dnes je to právě 10 let, kdy byl založen Klub Extrémních Nápadů, chilli K.E.N. Již šest let máme pořád 8 členů, z nichž někteří byli na společné akci asi sotva jednou, jiní kvůli klubu nezmizeli do dalekých dálek. Byť je aktivita téměř u ledu, Myšlenka zůstává v nás…
Krab přišel zjara s takovým šíleným bajkovým nápadem. Že bychom jako jeli na Podolák a odtud po pravém břehu až do Týna, a potom zase zpět do Písku. Po vytrasování na mapách to ale bylo asi 80km terénem, a to bychom asi jaksi zjara nejspíše cípli. A tak jsme na první dubnový pátek vymysleli, že pojedeme do Hladné a pak už se uvidí. No ano, v Hladné jsme byli za hoďku a půl, ale v její blízkosti ještě taky za dvě hoďky a za dvě a půl hoďky.. .. .. ..
No prostě cesta po levém břehu Vltavy cestou NECESTOU, skrz křáčí a chobaždí, přes fjordy, rokliska, bahniska, brody, durchevá lesy i nekonečné lány až ku svatému Jánu nám zabrala mnoho dlouhých a těžkých hodin. Poté se ještě přesmýknout přes písecké hory zpět k Otavě a s hladovou klepavkou jsme se dostali až Xulanovi.
Původně to mohla být i letní vyjížďka, nakonec jen klasická „vpůldruhýnamostě“, na druhou stranu nás pod tím svatým bylo v době odjezdu celých pět kusů! Sice to vydrželo sotva pět kilometrů (tedy sotva sedminu z celé trasy), ale i dětská snaha se počítá..
..kus před Temešvárem začaly z oblahy padat provazy vody, ale i tak jsme nakonec švestky a blumy ve vlastecké aleji po letech ochutnali.
Přesně po pěti letech jsme se ve stejném týmu vrátili k našim kořenům – akci, která nemá ve světě obdoby. A ač se některé menší detaily změnily (ploty, psi či pleše), celá kace proběhla v podstatě ve stejných kolejích jako tenkrát. Ukončili jsme tak svoji první prekiopětiletku a započali novou.. ..snad se na jejím konci zase sejdeme v městečku u Vltavy v plném počtu lezců i komínů!
Na počest této významné události bylať stará galerka redyzajnována do současné podoby.
První (a na dlouho jediná) letošní vyjížďka z počátku nového roku. První centimetry sněhu z několika dalších decimetrů padajících po další týdny a týdny. Byla to fajnová jízda, nebýt toho, že Yííra opět přetrh řetěz, mně vytekla vidle a Krábek rozšláp podrážku..
..protože jezdíme na bajkové vyjížďky jen zimě, konečně je tu nová galerka ze super jízdy kolem rybníka, lesem, orbou a kolem té lavičky, kterou Yeera rozsedl..
..vau! Po vícenež předlouhém roce k.e.nečně na kaci s Jejdou, navrátivším se z dalekých prdelí a horoucích pekel. Inspekce cihelny v Hostišovicích, lopatková intergrglace lopatárny a kontrola komínku v Mitrovicích..
..mezidivizní kace PiDi a PůlzDi v perimetru Újezdu u Chanovic. Jsou šťastní lidé, kteří mají vlastní dům a zahradu. Jsou ještě šťastnější lidé, kteří mají dům, zahradu a na ní komín. A pak jsou lidé, kteří mají dům, zahradu a na ní komíny DVA.. krabfotky
..jak to tak vypadá, po čtvrt roce neustálého oblézání firemní patnácky navrátil jsem se zpět k prekiontrickým kořenům nejhlubším! A co by mohlo býti stylovější, než výstup s prekiobratrem Krabem (který se právě vrátil po skoro dvou letech domů) na K2, tedy naši prekiokojnou a matku PiDi. Byl to můj padesátý výstup na tento krásný komín a na tuto počest byl uspořádán i ohňostroj..