• Trojvrcholí nad Řepicí

    hradecVyrazili jsme na výlet po vrcholech v téměř rovnostrannětrojúhelném postavení. Na jednom hradiště, na druhém oběd a na třetím jen odvážní. A hlavně hřiště!!!

     


  • Konec roku, začátek roku


  • Rajčata na dovolené

    Tak zatímco loni i předloni jsme byli v Křemži, letošní ročník Setkání přátel a dětí tělocvikářů se konal u Nové Pece, hned na břehu jihočeského móře…


  • Na Západ!


  • Soumarák


  • Návštěva z dálného jihovýchodu


  • Hrejkovák

    Ozziprůzkum údolí hrejkovického potoka (aneb „malé židovky“), kde po deštích bylo vody nad kotníky a děti to stejně celé ušly pěšky…


  • Zelený vrch

    Prvomájový výlet na Zelený vrch. Skály, špagáty, cvičky, zvedáky, lezba, skoky, polety, hamaka…


  • Mehelničtí salámisti


  • Hojsovka


    To bylo tak. Blížil se termín LMTV, jenže Bouřka měl naplánován pobyt na jednom vechtru. A tak jsme LMTV vymysleli v Hamrech, což je co by kamenem dohodil z Hojsovky. Na Hojsovce má chalupu Markéta. Markétu všichni známe. Chalupa je pěkná. A tak jsme jeli na chalupu…

    …a Černé jezero
    …a tunel na Špičáku
    …a sněžilo a sněžilo a my měli zimní gumy ještě na internetu


  • Mlhavo a barevno, třebas i na draka…


    Tak jsme konečně zase vytáhli draka. Ale vítr foukal na draka. Teda nefoukal na draka. Furt padal a děti běhaly a zvedaly a běhaly a zvedaly až chtěly jet už domů. V sobotu jsme vytáhli holky na výlet. Cílem měl být vrch nad mlhou, zalitý sluncem. Rozhledna se snažila, ale nad mraky se opravdu nevytáhla. Mimochodem, ta na Koňském vrchu je jedna z devíti měřičských věží postavených v roce 1941. Druhá je třeba na Kamýku, kterou jsme shodou okolností navštívili v neděli. Skvělé výhledy, Šumava, Brdy, a dokonce i Alpy, se také nekonaly…


  • Václavské potápění…

    …no né, byli jsme i na výletě. Rozhledna a dolmen na Kbílu byly tentokráte naším cílem…


  • Cyklovýlet do Borky


  • Chata v údolí

     …odjeli na šumavu a celý víkend pobyli!


  • V Ráji…

    …a tak jsme prostě byli tejden v čudu


  • KŘEMŽE

    Po roce opět na místě činu. Skupina maniakálních tělocvikářů a dětí, které nikdo nedokáže spočítat, protože se neustále množí. Výlety, rafty, katamarány, šlapadla, radiostopovačka, O.B. na K-J a mnoho dalších aktivit nahuštěných do jednoho týdne mezi Kletí a Klukem.


  • Soumarák

    Soumarák je díky byrokratickému systému namáčení lodí do Vltavy krásně klidné a v podstatě prázdné místo. Slunce se občas ukázalo, déšť se také předvedl v plné síle a řopíky? Ty tam stojej a stát budou…


  • Za sedmero norami

    Páč na poslední chvíli musela půlka T.E.A.Mu zůstat kvůlivá horečkám doma, druhá půlka vyrazila na plánovaný lesní pobyt v jednom zapadlém šumavském údolíčku alespoň o den později. Houby se před náma sice schovaly, ale jahody ne!


  • BORKAMAN 2012

    Letos se nám nějak přihodilo, že nám spadlo pořádání BORKAMANA do klína. Ani jsme se s Yiirou nenadáli a najednou jsme každou středu jezdili za Podolák k Písecké Smolči a gnozkovali terén. A pak doma vymýšleli nástrahy a kontroly a otázky a mapy a čísla a tak vůbec. A najednou přišel TEN VÍKEND, přijelo přes 70 lidí a téměř všichni vyrazili na trať nejtěžšího survivalu planety, který se jede s dětmi… 


  • Čarodejně prodloužený víkend

    Jaro dostalo po držce a do našeho kraje drze vrthlo léto. Prodloužený víkend jsme nijak neplánovali a užívali si vedra zcela bez okolků! Sobota výlet do kraje novoborkamanského, neděle na Budách, pondělí pokus o čarodejnice a první máj na kolech…


  • Bajriše Ajznštajn

    Rádio hlásilo, že bude sluníčko a nejmíň 15°C. Tak jsme vyrazili na jihozápad. Jenže, my čekali jaro a zatim přišel chlad. Kdo by to byl řekl, že unosíme z konce dubna ještě tolik hadroví! A to jak v Lébergu v zoologické, tak v Cvízlu v naturparku, natožpak ve vymrzlé muzejní lokomotivně…


  • První „opravdu jarní“ víkend

    V sobotu kolem páté ráno nás probudili Čermáci, ať prý jedem na Zlatou louku na bledule. A no tak teda jakože jo. A v neděli jsme zase vyrazili za Andělem Strážcem…


  • Předjarními pasekami…


    Zatímco E odjela na qildí bješkování, my T.A.M vyrazil s podporou Růžového komanda na paseky u Pasek. A samozřejmě hlavním atraktantem byla Tůba!


  • 5


  • Buřtové repete…

    Páč nám minulou sobotu buřty od Kamýku móc chutnaly, udělali jsme takové malé repete! Ve stejnou dobu, na skoro stejném místě, ale s úplně skoro jinou posádkou…


  • Víkendové výlety

    Bylo mrazivno, slunečno a sněhovno. Vytáhli jsme ozzidla kus od Písku a stálo to za to. Nejvíc asi ty první letošní buřty!


  • Silvestr


  • Vánoce

    Padesát dva týdnů zbývá do Vánoc…


  • Víkend na Hutích

    E.A.M se vydal Doležalojc na víkend do drsných šumavských luhů a hájů. Byl to věru hustodrsný výlet, zejména výlet na rozhlednu až do vesmíru.


  • Rabí


    Krásný podzimní den – ideální na výlet.  Rabí rozdělené na dvě půlky a lom hlídaný nevrlým staříkem.


  • BORKAMAN 2011


  • KŘEMŽE

    Týden pod Kletí,  na Kleti i za Kletí. Dvacet „dospělých“, dvacet dětí a jeden čičouch. Obrázkem proklik na normální fotky (zmenšitelné dle velikosti monitoru), a nebo tady ve velikosti 999.


  • Sendraž

    Tak jsme po téměř třech letech vyrazili zase na Sendraž.  Peklu jsme se sice vyhli, ale zoočistec nás neminul. Nejlíp bylo stejně jako dycky na louce…


  • Buda od středy do středy

    Ve středu bývá obvykle hic. A proto jsme jeli vyzkoušet nový, čerstvě napodruze napuštění puchejřák. Díky tomu bubunťáci začli tahat zelený nudle a díky tomu, a také predikci hnusného povětří, jsme nakonec na dny volna nejeli s Parýzkojc do Zbraslavic, ale zpátky na Buda. Bylo rozkošné počasí, na listopad. Tedy krom středy, to bývá obvykle hic…


  • KLENÍ III.

    Klení, to je prostě ráj! Potom, co jsme se loni krapet spálili v Chřibské, jsme se letos opět vrátili do starých dobrých slepičích hor. A opět ve složení z prvního zdejšího pokusu, ovšem v poněkud hojnějším počtu. Veškeré dětstvo se vlastně přesně zdvojnásobilo. A hmotnost ozzíků taktéž. Tak se  skoro není co divit, že některé výlety byly naprosto krutodrsné a hustostrašné, takže se je ani nepodařilo dokončit (a mnohdy ani začít) v plném počtu. Hlavně, že počasí nám vyšlo a že jsme to přežili ve zdraví. No, a ti co blili, tak holt blili…

    A pro staromilce tu máme galerku i v klasickém pojetí.


  • Cykloturistická cykloturistika

    Melounojc alias Požilevelů si přivydělávají psaním románů do bajkových časopisů. A abychom viděli, jak profiredaktoři pracují, vnutili jsme se jim do vyjížďky, takže porád museli čekat, než zalepíme, než dojedem, taky na jídlo nám museli pučit, no prostě by to bez nás nezvládli!


  • Monstrózní pasecká trubka

    Do Pasek je to přes písecké hory téměř přesně 12 kilometrů. Cestou tam na tahouna čeká 5 kopců, z toho dva echt nepříjemné. Ale dá se to udělat pod 45 minut. Jenže to, co předvedl od novodvorské Peťas, to už bylo fakt nechutné. No a to, co pak probíhalo na té šílené rouře, to už celkem zapadlo do stereotypu posledních čtyř týdnů. Odřeniny, spáleniny, špinavý huby a spinkák cestou dom…


  • Sputnikova první jízda

    Nejdřív jsme s Peťasem mysleli, že přilétnou SUPi, jenže SUPi nebyli a nebudou. A tak Bubunťák dostal Sputnika. A že na něm válí, hned první caiskojízdu zvládnul 16,5 kiláku. Kdo by to byl řekl?! No zato Ďuďu se předvedlo, neb čtyřikrát pustilo…


  • Ádi druhé (heřmaňské)

    Ádi druhé narozeniny jsme (byť o týden později) oslavili opět na heřmaňské exrůžové chatičce…


  • Tady je ferdinandovo…

    Protože jsme neobyčejně zámožní a už nevíme, jak prachy víc roztočit, rozhodli jsme se, že si třeba pronajmeme na víkend Konopiště. A protože bychom se tam v té obrovské haluzně sami nudili, řekli jsme i Baronům by s námi jeli (oni jediní mají dle jména dostatečnou společenskou úroveň na to, aby mohli bydlet na zámku). Takže jsme si dosyta užili ticha hradu, pohodlí zámeckých postelí, mnoha koncertů v podhradí a také několika soukromých prohlídek expozic, páč mačkat se s ostatními podřadnými návštěvníky, to se nám fakt ekluje…

    ..fotky z akcí:

    …fotky z prohlídky:


  • Třebčínské hode

    Přesně po třech letech (jaká to ostuda) jsme jeli na tradiční třebčínské hody, do žlutého, řepkou vzkvétajícího srdce Hané. První večer jsme stihli slavnost s buřty, vatrou, kapelou, ohňostrojem a tombolou v Ohradě, sobotu jsme si užili (a někteří přetrpěli) návštěvu ZOlo a v neděli jsme se tak nějak už jen poflakovali (když jeden nepočítá 5 hodin v autě)…


  • Byl první máj, byl hřiště čas…

    …do Smrkovic jsme jeli zas.


  • Svobodné hory III


    Přesně po roce jsme podnikli remake našeho prvního výletu do Svobodek. Tentokráte jsme sice šli odjinud a jinudy, takže loňskou trasu jsme zkopírovali sotva 12%, ale Procházkům je to jedno, protože si stejně mysleli, že jsme přesně takhle šli i minule. Ráno jsme měli krapet zpoždění, asi tak dvě a půl hodiny, a tak jsme kopec zdolali až za poledního žáru. Z pěti posádek se ovšem k vrcholu výpravy (hospody) dobraly jen dvě, ale těm to bylo stejně prd platné…


  • Hluboká po třech

    Byli jsme tam ve třech před třemi lety, a tak jsme si to zopákli i ve čtyřech. A bylo to fajn!


  • Budí víkend s makovkou

    Páč jsme se na víkend rozdělili na T.A.M a E., neb E. jelo do Prahy, tak T.A.M vyrazilo na Buda. A v sobotu odpoledne jsme vyrazili na pohodovou interdivizní sešlost pod smolotelským komínem. Po jeho zdolání jsme zdolali i Makovou horu, kde tedy žádný komín bohužel není, ale aspoň je tam výhled do kraje…


  • Ozzirajdy nejen smrkovické

    Byl to víkend mnoha ozzikilometrů a ještě více smrkovických lívanců!


  • Brutální příchod jara

    Přelom března a dubna byl ve znamení opravdového příchodu jara. V podstatě každý den jsme vyrazili ven a tak je tu pro ty otrlé galerka mnoha desítek fotek z asi sedmi různých vyjížděk, ozzirajdů a výletů…


  • Ozzirajd do držovský

    Věru jsme to neplánovali, tedy když jeden nepočítá skajp hodinu před ozzirajdem samotným, ale přesně do roka a bez dne jsme zopakovali ozzirajd do držovský.

    Sice v poněkud slabším obsazením, ale zase za totožné světelné atmošky… …konečně je tu zase jaro!


  • Ozzirajd přes dvě

    S ninja-melouns family, na hřištích jsme pobyli.


  • Nuzovský vrh drakem

    Když jsme dojeli pod, netušili jsme, jak záludná bude ta nakloněná rovinka na vrchol. A byla hodně. Ale nahoře krásně foukalo, což někomu nebránilo v tom draka asi 78x upustit. A navíc tam byla i  zakopaná kešuna!


  • Drsnoozziride, letošní první.


    Krásné předjarní počasí nás donutilo naložit ozzíky svačinou a vyrazit vstříc dobrodružství, které na nás čeká hned za rohem. Hlavní cíl byl jasný, opéct si buřty a jako ideální lokace se nám zdála Pikárna, vršík s výhledem na stále ještě zamrzlý Řežabinec. Z osmi hodin venku byly sice jen necelé tři jízdy, ale ty stály za to. Na trase bylo totiž několik extrémních vložek,  šutráčím podložením budoucí silnice počínaje a 10cm hlubokým mazlavým bahnem konče.


  • Zimní keškobraní

    Když už jsme dostali tu srandovní krabičku, která jednomu řekne kde naprosto přesně je (+-50m), tak díky tomu můžeme po odpolednách vyrazit ven a hledat pokladi…


  • 10 -> 11

    378 chlebíčků, 1,9 návštěv a tři jízdy taxíkem


  • Listopad, jak nemá být!

    Tak takhle teplý listopadový vík.e.nd byl snad jen v roce 2002, kdy jsme s Krábkem vyrazili do novohradek! Tentokrát sice nebyl víkend tak akční a outhoumový, ale díky různým návštěvám a hlídání jsme za dva dny stihli komín, hospodu, obě babičky, návštěvu, procházku (Procházků ne, ty už s náma nechodí, od tý doby, co maj to nový bávo, tak místo lesa jezdí na skwoš, případně kolem náměstí), která byla nakonec jen vycházkou a několik hřišťat, z nichž už ani na jednom neměli točenou kofolu… …Ďuďu se rozjezdila, takže na svém motocyklu urazila více kilometrů, než asfaltem zdrsnělý Marosana.


  • Výlet na Skočičák

    Původně jsme měli jet do Prachatic, na vítání občánků jsme ovšem plán změnili na remake vrcovického opejkání buřtů. Ale protože někteří členové měli problém po vítání vstát, tak jsme nakonec jeli na půl cesty mezi ony dva původní cíle – Skočický vrch, alias Hrad…


  • Krištůvkovy třetí…

    Začalo to nevinně vycházkou do podzimní přírody a skončilo to šíleným rokenrolem na ložnicovém pódiu.


  • Svobodné Hory II

    V takový krásný podzimní den by byla škoda nikam nevyrazit, a tak jsme se po obědě sebrali, naložili ozzík do ozzidla a vyrazili ke kapličce se svatým Vincencem, odkud to byl na vrchol hor kousínek. Sotva jeden spinkák. Cházkojc měli dorazit v podstatě hned za námi, ale jaksi jim to i se zkratkou kolem vrcholu trvalo několik hodin. Ale západ slunce tedy aspoň stihli…


  • Beečák na draka


  • Na chalupě pod konínem

    Přelom prvních podzimních měsíců jsme strávili v jedné malé chaloupce s velkou zahradou, na kterou shlíží hned tři komíny. Dal by se tomu také říkat Sněm vedení plzdi a pidi za účasti prvních dam. V pátek nás Bouřka protáhl všemi periferiemi onoho rozkošného břasského městysu, z nichž na každé straně čučí nějaký ten konín. A věru, třeba i taková  cesta pro buřty se díky stvolu z cihel protáhne na dvě hodiny.


  • Tábor

    Konec září a klasický profil dne – ráno nádherné, jasno, sluníčko. Poledne krásné, jasno, sluníčko a teplo. Odpoledne – vyrážíme na výlet, zatahuje se. Jsme na výletě – zataženo, fouká vítr a možná i začne pršet.

    Naštěstí se ale s dobytým vrcholem opět Slunce vrátilo a bylo krásně až do tmy. A pak už na to nebylo vidět…


  • Blinkáč, Hůrka a Old Řichov

    V pátek odpoledne Bejčák a blitíčko. Sobota celý den na Hůrkách s komáry. A úterý odpoledne u zavřené hospody v Oldřichově. A ozzinauti pořád těžknou a těžknou…


  • Odpoledne v Protivíně

    Po roce opět v městě platanů…


  • Ozzirajd od chalupy k chalupě

    Evýk chtěl mermomocí profimovat poslední krásnou sobotu, Kykill zase velmi správně dal přednost biku před nějakým festivalem, a tak jsme se dvěma ozzíky vyrazili kol řeky k jiné řece, odtud na jednu chalupu a z té zase na jinou chalupu. A zabralo nám to snad 7 hodin!


  • Dovolená na severu

    Celý rok se člověk těší na dovolenou, tak dlouho se ten čas k ní vleče, a pak „frrnnkk“ a zas je jeden zpátky doma. Tentokrát jsme spolu s vlastníky červeného auta vyrazili za hustých dešťů na daleký sever. Týden jsme strávili kus od skal českého švýcarska, u zeleného bazénu a na starém gauči.. ..a skoro co den, to výlet!


  • Němec, bagry, makrely

    Sobota po obědě. Naložit děti do ozzíku a ujet během spinkáku co nejdále. Už jsme dlouho nebyli na Němci a dlouho tam zase nepojedem. Vypuštěný, rozbagrovaný, vykácený. Hrůza. Ještěže u Muflonů je takový pěkný posed, po kterém se dá lézt a kolem kterého se dá dobře zlobit. No a závěrečné makrely, joj!


  • Židovka s ozzíky

    Židova strouha je známa jako poslední kus divoké a nespoutané přírody. (Tady za humny). Občas do ní někdo vstoupí. Občas se z ní někdy i někdo dostane zpět do civilizace. Po některých odvážlivcích se našly ohlodané kosti, po jiných jen falešné zuby. My jsme se do tohoto děsivého kaňonu vydali jako první s ozzíky a dětmi. Musí se přece tužit! Ač nám došla voda a brzy i jídlo, přežili jsme…


  • Testování nového ozzíku

    jednokolý dětský ozzík pro dvojčlennou posádku

    Otestovali jsme pro vás novou verzi dvojmístného ozzíku. Je to model cabrio – své uplatnění najde tedy právě v těchto horkých letních dnech. Je odolné kovové konstrukce, nicméně po prvním testování máme vtíravý pocit, že stránka pasivní bezpečnosti pasažérů je poněkud podceněna. Prostupnost terénem není špatná, ale na vyšších kolmých hranách se někdy zakousne. V případě, že posádka spolupracuje s pohonou jednotkou, lze i dost dobře zvládat prudké zatáčky. Pokud je kooperace nedokonalá, případně posádka spí, hrozí její náhlé vyklopení. Jako velkou výhodu vnímáme to, že pasažéři si mohou vybrat ze čtyř možných směrů posezu, v tomto směru je nový ozzík velice adaptabilní. Oproti klasické verzi vidíme ale hlavně dvě menší nevýhody – pohonou jednotku již brzy po startu začnou bolet ruce a hlavně, ozzík lze jen minimálně složit, což může být nevýhodou pro přepravu menšími automobily, případně výtahem. Proto doporučujeme pořídit k vozíku i vůz typu pickup, případně valník.  Na druhou stranu jsme ocenili ergonomické vyklápění posádky machrstojkou přes přední kolo, což se velice hodí v případě, že děti za jízdy usnou – vysypete je rovnou do postele.

    Tento nový ozzík je tedy vhodný pro kratší pojížďky za hezkého počasí, třeba do města, na nákup a podobně, kdy se člověk nechce vláčet s obyčejným kočárem a chce prostě lidem ukázat, že má na něco lepšího…


  • BORKAMAN 2010

     


  • Blátivý bejbyrajd pro ozzíkové quarteto

    Tak tenhle odpolední ozzíkový zájezd jsme v podstatě vůbec neplánovali, a přesto jsme se na startu sešli v opravdu hojném počtu. 4 tažní, 3 dvojmístné, jeden jednomístný a celkem 6 dětí. Začátek jsme zvolili mírný a jemný, aby se nikdo neleknul, děti si nepřekously jazyk a vůbec abychom se nadýchali té svěží atmosféry po deštích, které konečně trochu narušily hicovou sérii předchozího týdne.

     

    No, ale objevila se první větší loužička a hned se nám konvoj zmenšil. Po menším zakňouráníčku, ozzivším se z nejvytuněnějšího ozzíku se Yeti obrací a sviští dom. To my, drsní, pokračujeme dále, výše, na nejlehčí převod vzhůru podmáčenou lučinou až tam, kde z trnek ční k nebesům boubín. Zde okousáni muchidly, svačíme. Volá Yeera, který má nový ozzík, nový tahozzíkovač numa 29″ a který už na nás čeká ve Smrkanicích.. (v autě). Tak tam přejíždíme cestou necestou i loukou neloukou.

     

    No a tam si děti hrají, kloužou se, houpou se a nebo si prostě jen berou hračky a vyhazují upečené dorty oknem dřevěného domečku…


  • Tankáč s Yetima

    Naprosto neplánovaně jsme vyrazili na bajkozzirajd, a to dokonce i s Edou, Liborem a malým Máťou. Ale já ten tankáč nevymyslel!! Takhle brzy po deštích..


  • Výlet do Středohoří

    Po delším plánování jsme našli konjukci jednoho víkendu, kdy bylo možné přemístit do Středohoří dlouhodobě zapůjčenou postýlku (ve které žádné díťátko snad nikdy nespalo). Je to magický kraj chmele, kopců a hrádků! A fymo se dá vzít kamkoliv…


  • Ozzíková Držovka

    Než jsme vyrazili, svítilo, lilo, svítilo a zase lilo. Takže vzdoušek byl čerstvoučkej, bahínko tak akurát a mouchy chutnaly čerstvě.


  • Dubenecký slavovýstup

    Na devátého máje každoročně připadá výročí  založení SČK. Díky Ungerhofovi Hugovi jsme se jako tradičně o den dříve mohli  podívat na morfolní trubínu v Dubenci. Vrcholu společně dosáhlo přes dvacet komínářů a komínářek.

    No a po výstupu, se naše část divize podívala ještě na slavný vltavský meandr, kde snad již brzy bude stát nová tepelná elektrárna se 137m vysokým cihelným komínem.


  • Polem nepolem..

    Na mapě jsme našli bod, kde jsme ještě nebyli. Tak jsme tam vyrazili. Nikoho jsme nepotkali. Nikdo tam nebyl. Jen černý čuník nám přeběhl přes cestu…


  • Už jsme v lese? Už jsme v lese? Už jsme v lese?

    Kdo by to byl řekl, že tady kousek, opravdu jen kousek, jsou taková pěkná místečka, kopečky, krpály a výhledy na Boubín. Ráno jsme naložili jsme ozzíky a v 9:30  se málem sešli na stanovených souřadnicích. Vystoupali jsme na kótu 640 a obklikou se opět vrátili zpět na souřadnice. Desetihodinový a osmikilometrový výlet jsme završili hranulkami na romantické zaplivané restaurační dvorku.


  • Akční víkend

     

    Byl to věru náročný víkend. Přijde jaro a člověk se může přetrhnout. V sobotu hřiště, maso, buřty, pivo, hřiště, kofola a spousta nachozených kilometrů s tlačením ozzíku. V neděli pro změnu ozzík v tahu a bahnění se směrem Xudoměři. Odtud na Hoorka a pak teprv dom. Ještě dneska se z toho léčíme a ozzík pořád ještě stojí zabahněn v předsíni. Není kdo by ho uklidil.


  • Test nového ozzipasažéra

    Dne druhého dubna jsme narušili sérii ozzíkové avyváže, neb jsme místo o pět kilo těžšího Jakomarosany (t.č. Spajdrmet) naložili známého rychloplazivce (no dobře, už chodí) Wencu, který utvořil vhodný gravitační protipól naší B!.  Ani v nejostřejších zatáčkách, ba ani na nejkořenovatějších kořenech se děti nepodařilo vyklopit, takže test se vydařil.


  • Ozzirajd do držovský

    Udeřilo plnohodnotné jaro. Když se konečně Evík rozhodla co si vezme na sebe na kolo do drsného jarního blátivého nemilosrdného terrainu(nakonec pro sichr ty nejodrbanější elasťáky, které se již cestou tam rozpadly), mohli jsme směle vyrazit směrem třeba na sever. No prostě pro začátek něco po rovině. Nesmí se ty jarní rozjezdy moc přehánět…


  • Jaro!! !

    Přišlo jaro! Jakomarosana si poprvé vyzkoušel jízdu na rampě a Ádě plnohodnotné místo k sezení v ozzíku. Nedělní výlet na Buda byl pak jen sladkou tečkou za prvním víkendem s vlahým vzduchem a sněhem schovaným v již jen temných místech bez slunce.


  • Ski set

    ..půlka ledna a tolik sněhu! Fotky z jednoho víkendu..


  • Zimní ozziride

    ..ranní mrazivá jízda i s poTomky a manženou..


  • Expedice na Sýkorku

    ..dost bylo propracovaných víkendů! Naložili jsme ozzíky, naložili jsme je do vlaku a hurá do Vrcovic a hurá na kopec Sýkorku opéct buřty!


  • Větrný Býčák

    ..krásné, leč větrné, podzimní odpoledne. V závětří za lesem jsme vybalili deku, kafíčko, šušenčičky a zatímco Mates spal, jsme se oddávali sladkému nicnedělání. Poté jsme se spíchli s Fíkama na Bejčáku a proběhlo pouštění draků takřka do roztrhání těl (těch draků samořejmě). Naše Raketa vydržela podstatně déle než Fíkojc Bubunta. Bylo to velice poetické odpoledne.


  • KLENÍ II.

    ..a po roce opět na dovolené v Klení. Tentokrát ovšem v mírně pozměněném složení. Spíše ovšem rozšířeném..


  • Hřišťata

    Dětičky, hřišťata, dětičky..


  • Odpolední říční koupačky

    ..srpnové podvečerní šplouchání řece. Takhle vypadají některá naše odpoledne, když je celý den horko. Tatínek přijde z práce, sedneme na kola a jedem na koupačku. A občas sebou někoho přiberem 🙂


  • Dovolená na Křišťanově

    Skvělá, ač mírně propršená, dovolená ve vojenském újezdě.


  • Na Cajsku a Xulanu..

    ..koupačka na Cajsce a langošáky u Sulana – ideální letní popracovní odpoledne


  • Když na Zvíkov, tak na Zvíkov!

    ..nedělní výlet s Karfíkojc rodinkou na Zvíkov, zakončený zákuskami na Boudách..


  • Výlet na Sv. Máří

    ..celodenní výstup na Sv. Máří s Radkou a Alešem..


  • Ráno na Křížátkách

    ..dopolední jízdy jsou super. Pro děti bublifuk, pro tatíky bernard..

    (jako bonus – foto DUDLMATU 1.o)


  • Extrémní vyjížďka nemající obdoby

    ..nejextrémnější počin z těch hodně extrémních! Jízda do Oldřichova a zpět! Evík zaskočen.


  • Laboratorní jízdička

    Ádi první bajková vyjížďka, a to hned až na Němec. (Což byla pro ní nuda, páč už tam byla, že?)


  • 5 bratrů (a dál už ne)

    ..jak jinak, než brutální vyjížďka na 5 bratrů..  ..dětičky se vypinkali, fotřici pokecali a vůbec bylo suprově..


  • Víkend na Budách

    ..další dlabancový vík.e.nd s dvojí předváděčkou miminka..


  • Bernard pod Býčákem

    ..páteční vyjížďka – opět extrém! Dojeli jsme až na hřeben pod Býčákem a tam jsme si (my chlapi) dali pivo.. (Tera je v tomhle případě nějaká měkká)


  • Tenkrát na rozhledně

    ..zapomenuté fotky z rozhledny..


  • Když na Zelendárky, tak tam…

    Velkolepá hromadná dětská expedice kolem Zelendárek spojená s opékáním her a hraním buřtů!


  • S ozzíky do lesa

    ..jako já jsem si fakt myslel, že jsem rebel, když jsem si na vyjížďku pro vodu nevzal kanystr..


  • Výprava na bez bez bezu.

    ..nebejt toho, že jsme na pro ten bez vlastně vůbec nejeli, tak to byla neúspěšná výprava..