KUKULÍN

Yííra má novej bydlík, Peťa adaptoval po patnácti letech barona, a tak jsme si řekli, že někde s hadima přespíme. A aby to bylo tutový, objel jsem nejprv pár lokací na bajku.

Poslední týden prázdnin! To se nesmí procamrat na plovárně. V pondělí odpo ládujeme Krabičku, s osmou večerní startujem a v půl jedenácté je tým T.M.A. na místě prvního noclehu. Další den pak lízneme středohoří výstupem na Sedlo, pivníma rohlíkama v Úštěku, strašlivou soutěskou o kus dál, filmováním u rybníka a návštěvou nádražního tábora v Lindavě. Středa začíná Skálou smrti a malou odbočkou k vykutaným jeskyňkám, ze které se vyklubal několikahodinový pobyt pod zemí. Takže na Sloup nedošlo a musel si počkat než se vydrápeme ve čtvrtek ráno na Klíč. Čtvrteční večer, to už na letišti Hradčany, přichází chčík. A chčije a chčije až do pátečního večíra, kde už jsme dávno na našem oblíbeném místě na kokořínsku…

Byli jsme na svatbě a né ledasjaké! Protože když na komín, tak na komín!

 Dvoudenní průzkumná výprava po štolách, šutrech a hlavně viklanech na Petrovicku…

Některé ženy odjely. Některé naopak neodjely. A proto jsme vzali děti a odjeli do temných skal kus za tím místem, co Labe vtéká do Vltavy…

Počtvrté v řadě, na přehradě.

Klasika je klasika.

Rakousko! Hory! Jezera!

Tentokrát už u Choustníka nepršelo! Výhledy daleké a dramatické. Hrad ikonický.

U Choustníka lilo a blýskalo, tak jsme Krabičku stočili o 110°, objeli přehradu a objevili Buddhu.

S hrůzou jsme zjistili, že se konec prázdnin přiblížil naprosto nečekaně a neodvratně. A protože Evik vyrazila na Kristuskemp, tak jsme naložili Krabičku a vyrazili. Průběh byl asi takovýto:
Lanovka, rozhledna, skály, lanovka, špinavý zadky, řopík, balíky, řopík, ropucha, řopík, stoupák, tisícovka, vyhlídka, řopík, komín a štěrk, ještě víc špinavý zadky, louka, hovínek, buřty, barvy rána, jeskyně, bláto, sváča, louka, slejvák, vyhlídka, mlha, vana a bazén, trnky, Džbán, ostružiní a maliní, technické památky, sotovinky, hovínek bez buřtů, snídaně v trávě, balení, kapky, průtrž a vybalování.

Nejeli jsme do Rakouska, jeli jsme do Ádru. Pršelo o trochu méně, než tam, o trochu více, než jsme čekali. A co už.

Tak jsme zase vyrazili s rajčaty na výlet. Na koupání to moc nebylo, nejenže byla voda dál, ale ono jí dostatek padalo i z nebe. Ale tak nějak nám to vůbec nevadilo!

Když jsme v roce 2002 projížděli Středohořím směrem na Lofoty, říkali jsme si, proč vlastně nezůstaneme mezi těmi famózními vrcholy. No a trvalo to 12 let, než se nám podařilo zosnovat expedici i do tohoto drsného kraje, kde se odklonění ze stezky trestá roztrháním v nekonečných trnitých křáčích a kde stoupání je mnohdy vícenež stoprocentní. Kdepak Rakousko!

Taxme jeli na Šumavu. Zjistili jsme, že tam nic pěkného není. Teda leda ty šutry ve Vydře. A roura pod silnicí. Ale jinak hrůza. A tak jsme raději neděli věnovali malebnému pošumaví, které má, narozdíl od postsněhové, ochranáři zprzněné Šumavy, co nabídnout!

Tak zatímco loni i předloni jsme byli v Křemži, letošní ročník Setkání přátel a dětí tělocvikářů se konal u Nové Pece, hned na břehu jihočeského móře…

To jsme jednou vymysleli, že zkusíme projet relikt tochovické vlečky na Orlík. Jedná se přibližně o 15km bývalé trati sloužící k zásobování stavby hráze. Na konci devadesátých let byly koleje vytrhány a od té doby vlečka pustne. Zarůstá. Mokvá. Prostě výzva pro drsné bajkery, kteří opovrhují cykloštezkou!

No. Nejeli jsme na buřty na kopec, jeli jsme do ZOO v Plzni. Plná Krabička. Ale ne všichni byli v ZOO a ti co tam byli, nefotili.

Odpolední výlet na východ, tam, kde mají čápy, ale nemají kramle. Za zpřístupnění vertikály děkujeme středočeské úderné jednotce s akuvrtačkou a žíněmi.

To bylo tak. Blížil se termín LMTV, jenže Bouřka měl naplánován pobyt na jednom vechtru. A tak jsme LMTV vymysleli v Hamrech, což je co by kamenem dohodil z Hojsovky. Na Hojsovce má chalupu Markéta. Markétu všichni známe. Chalupa je pěkná. A tak jsme jeli na chalupu…

…a Černé jezero
…a tunel na Špičáku
…a sněžilo a sněžilo a my měli zimní gumy ještě na internetu

…no né, byli jsme i na výletě. Rozhledna a dolmen na Kbílu byly tentokráte naším cílem…

A jak v květnu řekli, tak udělali. Jenže někteří se moc nepředvedli a vůbec nepřijeli. Simulace chřipky, simulace práce, no prostě kde jsou ty časy…

Babí léto, vůně borovic, opuštěný lom a smradlavé lezačky…

Megamonstrózní makabrozita na nejvyšším koníně v plzeňském pregionu.

 …odjeli na šumavu a celý víkend pobyli!

…a tak jsme prostě byli tejden v čudu

Po roce opět na místě činu. Skupina maniakálních tělocvikářů a dětí, které nikdo nedokáže spočítat, protože se neustále množí. Výlety, rafty, katamarány, šlapadla, radiostopovačka, O.B. na K-J a mnoho dalších aktivit nahuštěných do jednoho týdne mezi Kletí a Klukem.

Soumarák je díky byrokratickému systému namáčení lodí do Vltavy krásně klidné a v podstatě prázdné místo. Slunce se občas ukázalo, déšť se také předvedl v plné síle a řopíky? Ty tam stojej a stát budou…

Páč na poslední chvíli musela půlka T.E.A.Mu zůstat kvůlivá horečkám doma, druhá půlka vyrazila na plánovaný lesní pobyt v jednom zapadlém šumavském údolíčku alespoň o den později. Houby se před náma sice schovaly, ale jahody ne!

Před deseti lety kolem slunovratu jsme se byli podívat tady do tohodle města, a teď jsme šli zjistit, jak to tam po těch deseti letech vypadá…

Letos se nám nějak přihodilo, že nám spadlo pořádání BORKAMANA do klína. Ani jsme se s Yiirou nenadáli a najednou jsme každou středu jezdili za Podolák k Písecké Smolči a gnozkovali terén. A pak doma vymýšleli nástrahy a kontroly a otázky a mapy a čísla a tak vůbec. A najednou přišel TEN VÍKEND, přijelo přes 70 lidí a téměř všichni vyrazili na trať nejtěžšího survivalu planety, který se jede s dětmi… 

Byl to dannyho nápad, uspořádat v jedné cihelně prekiontrický den dětí. A věru, v odpadky vybaveném areálu se děti vskutku dobře zabavily, takže jsme je nemuseli ani moc hlídat. Každé si našlo svou hračku a zbyl tak čas na kořbu i buřty. První spinkák v Krabičce se ostatně také povedl, noční nakopalypsa nás v podstatě minula. Druhý den jsme tedy s M.i.Xojc chlapy vyrazili dobýt českou Mekku…